Bitva u Boyne

Bitva u Boyne
konflikt: Válka dvou králů, Devítiletá válka
Bitva u řeky Boyne mezi Jakubem II. a Vilémem III., 11. července 1690, Jan van Huchtenburg
Bitva u řeky Boyne mezi Jakubem II. a Vilémem III., 11. července 1690, Jan van Huchtenburg

Trvání1. července 1690
MístoOldbridge, hrabství Meath, Irsko
Souřadnice
Výsledekvítězství Viléma nad Jakubem II. Stuartem
Strany
jakobité irští jakobité
Francie
vilémovci (oranžisté)
Spojené provincie nizozemské Nizozemsko
Skotsko Skotsko
Dánsko-NorskoDánsko-Norsko Dánsko-Norsko
hugenoti francouzští hugenoti
Velitelé
jakobité Jakub VII./II.
jakobité Richard Talbot
Francouzské království Antoine de Caumont
Francouzské království James Fitzjames
Spojené provincie nizozemské Vilém III./II.
Friedrich von Schomberg
Spojené provincie nizozemské Godert de Ginkell
Síla
23 500 mužů 36 000 mužů
Ztráty
~ asi 1500 padlých ~ asi 750 padlých

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Boyne byla bitva konaná dne 1. července 1690 poblíž irského města Drogheda u řeky Boyne, jejímž výsledkem bylo vítězství Viléma III. Oranžského. Boje probíhaly mezi Jakubem II. Stuartem, sesazeným králem Anglie a Skotska a katolíkem, a Vilémem III. Oranžským, protestantem. Ten společně se svou ženou, anglickou princeznou Marií II. Stuartovnou, dcerou jeho bratrance Jakuba II. vládl od roku 1689. Nesl titul krále Anglie a Irska jako Vilém III. a král Skotska jako Vilém II. Vládu získal po Slavné revoluci, ve které dosáhl vyhnání svého předchůdce katolického krále Jakuba II. Stuarta, otce jeho manželky, do exilu po vítězství v bitvě u řeky Boyne. Porážka přívrženců katolíka Jakuba II. znamenala nejen definitivní potvrzení královského titulu pro Viléma, ale vítězství protestantů nad katolíky, tedy pokračování nadvlády protestantů v Irsku. Dodnes protestanti nosí standardy v oranžové barvě. Symbolický význam této bitvy z ní činí jednu z nejznámějších bitev v historii Britských ostrovů a je klíčovou součástí Oranžského řádu, působícího hlavně v Severním Irsku.


Developed by StudentB